Buďte lídrem sami sobě, prospějete i dětem


Co můžete zlepšit v životě hned teď? Začněte otevírat mysl a vnímat příležitosti. Oceňovat sebe i druhé. Přijímat výzvy a učit se z chyb. Staňte se lídrem sami sobě!


Ve své praxi mentálního kouče vrcholových sportovců se často – hlavně tedy u těch mladších – setkávám s chybějícími schopnostmi a dovednostmi z pohledu “lídrovství”. Kdybych měl stručně popsat, o co se jedná, tak lídrovství je proces vedení lidí, kdy člověk – lídr – určuje směr, kterým by se měla daná skupina vydat, vybírá metody, kterými toho docílí a přebírá za to odpovědnost. Netýká se to ale jenom vedení ostatních, protože také tady musíme začít hlavně u sebe.

Dalo by se říct, že lídrů je ve sportu jako šafránu, a pokud někoho takového tým ve svém středu má, váží ho většinou zlatem. Lídr nemusí být jenom ten hráč, který dává nejvíce bodů nebo gólů za zápas, nemusí to být ani ten, který má odehráno nejvíce zápasů, i když často tomu tak přirozeně je. Lídr je prostě ten, kdo umí vést a v případě, že je zároveň také nejlepším hráčem, je to obrovské plus.

Vždycky, když se svými sporťáky, probíráme roli lídra ve sportu, chci po nich, aby se zamysleli a vybrali jednoho člověka, který právě těmito vlastnostmi/dovednostmi oplývá. Toho poté porovnáváme s nimi samými, a jako další bod analyzujeme, proč se právě tato osoba odlišuje od ostatních, tedy z jakého důvodu je tím pravým lídrem. Je logické dodat, že lídrem by měla být také osoba trenéra. Ten ale v tomto kontextu vystupuje spíše v roli autority.

Copak může být ale každý lídrem? Vždyť obzvláště v týmových sportech potřebujeme i další hráče s jinými rolemi, kteří vytváří zdravé jádro a vyváženost, aby tým fungoval.

Jistě, každý člověk nebude jako Carles Puyol, legendární kapitán fotbalové Barcelony, který držel hvězdný tým své doby na uzdě na hřišti i mimo něj. Většina lidí nebude nejspíš ani jako švédský hokejista Gabriel Landeskog, který se stal v 19 letech nejmladším kapitánem v historii týmu Colorado Avalanche v NHL. Ne každý z nás tak musí být týmovým lídrem. Co ale můžeme udělat hned teď a v tuto chvíli, je ZAČÍT BÝT LÍDREM SAMI SOBĚ. Lídr totiž oproti ostatním oplývá jednou zásadní věcí, a to vysokým standardem morálně – etických hodnot, které sám do puntíku dodržuje. Lídr je tak sám sobě největším regulátorem.

Přesouvání odpovědnosti na ostatní a strach z chyby, jsou podle mě v současnosti největší Achillovou patou českého sportu. Ze své praxe mohu navíc pozorovat jasné rozdíly mezi hráči v týmových sportech (fotbal, hokej, basketbal, florbal apod.) a sportech individuálních. Máme to asi také geneticky v sobě, že z hlediska skupinové dynamiky zaujímáme vždy určitou sociální roli a je snazší zodpovědnost předat dál v týmu, než když soutěžíme sami na sebe. Tam to totiž téměř není možné.

V rámci koučinku pak zadávám sportovci na jeho poměry obtížný úkol v podobě testu nebo cvičení. Lídr si většinou přečte zadání a díky svému „růstového mindsetu“ samostatně vymýšlí řešení, a to i za předpokladu, že může být chybné a úkol vyřeší špatně.

Sportovec s „fixním mindsetem“ naopak zvedne oči a téměř bez pokusu hledá pomoc s řešením nebo očekává, že mu jako kouč řeknu, jak má postupovat. Hlavně neudělat chybu a nejlépe si pomoct přehozením úkolu kousek dál od sebe. Jaké to má pak ale konsekvence do budoucnosti? Příkladů by mohly být stovky. Hledání hůře postaveného spoluhráče v ideální střelecké situaci (hokej), alibistické přihrávky vzad místo riskantnější průnikové (fotbal), silný třes v rukou při rozhodující šestce (basketbal) atd. V běžném životě se pak tito lidé zřeknou odpovědnosti ještě dříve, než začnou a při obtížnějším pracovním výkonu propadají panice a skepsi.

Musím objektivně uvést, že se mi zatím jeví v oblasti lídrovství lépe sportovci z individuálních sportů než ti z týmových, což ale nemám podpořené žádným výzkumem a může tak jít pouze o domněnku z hlediska počtu sportovců, kteří mi prošli pod rukama.

A jak tedy „udělat“ z dětí lídry, protože právě v dětství se tyto schopnosti a dovednosti nejvíce formují a měli bychom na nich začít pracovat. Ani v dnešní době přesně nevíme, jestli je hlavním faktorem pro rozvoj talentu – včetně talentu k vedení – genetika nebo prostředí, v kterém člověk vyrůstá a formuje se. Většina autorů se ale shoduje, že se jedná o kombinaci obou. Asi se shodneme, že genetiku jen těžko ovlivníme, pokud si tedy nechceme vybírat partnera podle rodokmenu. Co tedy můžeme jako trenéři, koučové, učitelé nebo rodiče dělat, abychom z dětí vychovávali lídry a jak můžeme pozitivně ovlivňovat zmíněné prostředí?

Tady je několik tipů:

· Vychovávejme zdravě sebevědomé děti se vztahem ke sportu a slušnosti

· Dávejme dětem převážně pozitivní zpětnou vazbu – více chvalme, méně kritizujme (v některých zdrojích se uvádí až poměr 9:1)

· Oceňujme děti za úspěchy, buďme v oceňování konkrétní

· Využívejme u dětí možnosti volby a výběru

· Netrestejme je za chybu

· Nedávejme řešení, ale pomáhejme ho najít – buďme průvodcem

· Dejme dětem možnost autonomie

· Vzbuzujeme v dětech kreativitu, i když by to znamenalo prvotní neúspěchy

· Učme děti pracovat pod tlakem, i když třeba nebudou ze začátku úspěšní

Představte si i teď vy sami svého vysněného lídra nebo někoho, kdo tyto kritéria jasně splňuje. Může to být právě sportovec, herec, bojovnice za lidská práva nebo třeba některá z velkých žen lidské historie. Zkuste se zamyslet nad tím, jaké vlastnosti tento lídr má. Zde uvádím několik příkladů vlastností, které ve mně při vyslovení slova lídr rezonují:

· Přiměřená míra soucitu (empatie)

· Osobní charisma

· Zná svoje pozitiva, ale i negativa a umí s nimi pracovat

· Změna je výzva a pouhá překážka

· Je vzorem pro ostatní

· Jak káže, tak žije

· Umí komunikovat

· Nikdy se nevzdává

· Je spojkou týmu a trenéra

· Dělá důležitá rozhodnutí (je spoluautorem)

· Jde s kůží na trh

· Přebírá odpovědnost v krizových situacích

· Má stálost chování

· Důvěřuje ostatním a je tu pro ně

· Nechá si poradit

· Omluví se, když udělá chybu

· Aktivně naslouchá

· Ví, že chyba je součást procesu a zdrojem učení

Pár slov na konec. V dnešní době je vrcholový sport spojen hlavně s výkonem, slávou, penězi a byznysem. Leckdy se ale zapomíná na základní zásady slušného chování a fair play. Zasaďme se společně o to, abychom vychovávali především dobré lidi, kteří se možná poté stanou úspěšnými sportovci a lídry ve svých oborech. „Jen dobrý člověk, totiž může být dobrým lídrem.“



35 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše