Žena v menopauze překračuje pomyslný milník. Loučí se s plodností a přechází do nového životního cyklu. Touto dobou už pravděpodobně vychovala jedno nebo několik potomků a pomalu přichází čas, kdy si bude moci odpočinout a obrátit pozornost a péči také k sobě. Není pochyb, že si právě toto každá matka zaslouží, po té, co roky obětavě vkládala většinu své energie do rodiny a vedla své křehké ratolesti k soběstačnosti.
Menopauza by měla být přechodem hlavně k sobě, ke klidu a moudrosti. Pro většinu žen však toto období plné hormonálních změn přináší mnoho nepříjemností, zahrnujících nepříjemné návaly, emocionální nestabilitu, deprese, rychle přibývající kila a hluboký propad energie. Jedním z největších strašáků je však osteoporóza a vidina stáří plného fraktur a nekonečných dnů strávených v bolestech na lůžku.
Osteoporóza se samozřejmě netýká pouze žen po přechodu. Něžné pohlaví je však v tomto případě daleko ohroženější. Podle odhadů WHO touto nemocí trpí celosvětově 6,3% mužů po padesátce, zatímco u žen ve stejné věkové kategorii je to přibližně 21,2%. Riziku fraktury díky osteoporóze je vystavena jedna žena ze tří, kdežto u mužů je to jeden z pěti.
Výskyt osteoporózy se navíc závratně zvětšuje. Mezi lety 1990 a 2000 se incidence fraktury krčku zvýšila o 25% . Téměř 75% těchto zlámaných krčků patří ženám. Odhaduje se že do roku 2050 se celkové procento oproti roku 1990 zvýší o 310%.
Osteoporóza postihuje celý svět. Data z roku 2015 uvádí, že v Evropě je nejvyšší výskyt ve Skandinávii (26%) a nejnižší ve východních zemích (18%). V USA trpí osteoporózou přibližně 20 – 24%. V Asii je nejvíce postižené Japonsko (24%) a nejméně Indonésie (9%). V jižní Americe se procento postižených žen pohybuje mezi 11 a 19%.
Ty nejvíce zasažené národy jsou často ty nejcivilizovanější. Mezi lídry v křehkých kostech a frakturách patří USA, Velká Británie, Skandinávie, Japonsko a Čína. Nabízí se tedy otázka, zda je na vině moderní strava a „civilizovaný“ životní styl. Odpověď zní: jednoznačně ano.
Kromě menopauzy, která dříve nebo později doběhne ženy na celém světě, patří mezi hlavní rizikové faktory kouření, konzumace alkoholu a kávy, vysoko-proteinové diety nebo naopak nedostatek proteinu, nadměrný přísun cukru a rychlých sacharidů, které se v těle na cukry mění, přílišné solení a sedavý způsob života – tedy nedostatek pohybu a pobytu na slunci.
Hustotu našich kostí významně ohrozí, pokud budeme mít deficit vitamínů D3, K2, hořčíku a stopových prvků jako jsou bor, měď a zinek. Dále pak nadbytek fosfátů hojně obsažených v námi tolik milovaných limonádách, které způsobují demineralizaci kostí.
Na základě těchto informací se tedy nemůžeme divit že případy fraktur u starších lidí rychle přibývá a vyhlídky do budoucna jsou děsivé. Jak asi budou vypadat kosti dnešních dětí, které denně vypijí velké množství přeslazených limonád, zkonzumují několik sladkostí a proloží je brambůrky nebo krekry. Zatímco dříve byli vesnice plné povykující omladiny, věnující se aktivním hrám, dnes většina mládeže tráví volný čas ve svých pokojích u počítačů nebo na mobilních zařízeních, mimo dosah slunečních paprsků, daleko od čiré radosti z pohybu a kolektivních her.
Dokud nezačneme mít problémy, většinu z nás asi ani nenapadne přemýšlet nad péčí o kosti. Osteoporóza nám ale nedá žádné varování. Neohlásí svůj příchod dlouho dopředu. Jednou se prostě ohneme přes plot pro motyčku a zlomíme si žebro. Špatně zvedneme něco těžšího a praskne obratel. Klopýtneme a pád nám přivodí frakturu krčku. Pak už je pozdě na prevenci. Riziko smrti se po operaci krčku ztrojnásobí a 27,3% pacientů zemře už do roka.
Dobrá zpráva je, že osteoporóze se dá dobře předcházet modulací stravy a životního stylu, a i v případě, že už nám byla diagnostikována, toho můžeme hodně udělat, abychom svým řídnoucím kostem pomohly. Například samotné pravidelné cvičení prokázalo v četných klinických studiích stejné, ne-li lepší účinky než bisfosfonáty. Tyto často používané léky mohou mít velice nepříjemné nežádoucí účinky, zatímco jedinými vedlejšími účinky cvičení jsou dobrá nálada, lepší fyzické kondice i paměť a kognitivní funkce.
Pohyb je pro zdraví a hustotu kostí vskutku esenciální. Vhodné je kombinovat aerobní cvičení s lehkým posilováním. Zátěž nemusí být velká, ale je potřeba zatížit svaly a kosti o něco více, než při běžných každodenních aktivitách. Kromě toho, že pravidelné cvičení pomůže zvýšit hustotu kostí a zabrání jejich řídnutí, významně také snižuje riziko pádu.
Co se stravy týče, pokud si chceme zachovat zdravé kosti, je naprosto nezbytné vyvarovat se limonádám a slazený minerálkám. Tyto nápoje obsahují nejen obrovské množství cukru, ale také kyselinu forsforečnou. Obě tyto složky jsou prokazatelně zodpovědné za řídnutí kostí.
Dalšími viníky, zodpovědnými za demineralizaci kostní tkáně a zvýšené vyplavovaní vápníku, ale i ostatních minerálů v moči jsou káva a alkohol. Pokud si chceme hustotu svých kostí chránit, je vhodné příjem těchto nápojů omezit. Alkohol je pro tělo toxický a to musí vynaložit spoustu energie, ale i vitamínů a minerálů aby jej zneškodnilo a vyloučilo. Káva se váže na minerály v zažívacím traktu a zabraňuje jejich vstřebávání. Může tak přispívat ke sníženým hladinám vápníku a hořčíku, které jsou kriticky důležité pro mineralizaci kostí. Pokud už osteoporózou trpíme, je lepší alkohol úplně vynechat a kávu nahradit zeleným čajem (3 – 5 šálků denně), jež obsahuje spoustu zdravých polyfenolů a navíc i vitamin K.
Strava pro zdravé a silné kosti by měla být co nejvíce alkalizující. Měla by tedy obsahovat hodně zeleniny s velkým podílem zelené listové zeleniny, ovoce, namáčené ořechy a semínka a fermentované potraviny, včetně těch sójových které jsou dobrým zdrojem vitaminu K. Kriticky důležité je také správné množství proteinu. Příliš málo povede k nedostatečné remineralizaci kostí a příliš mnoho k překyselení organismu a zvýšené ztrátě minerálů s močí.
Mezi ty nejdůležitější prvky, které pro silné kosti potřebujeme patří vápník, hořčík, vitamin D3 a K2, trocha bóru, zinku manganu a mědi. Lidé si často kosti spojují s vápníkem a ve snaze chránit si je, berou samostatné vápníkové doplňky. To se ale prokázalo celkem nebezpečné, protože bez svých „spoluhráčů“ se vápník do kostí nedostane a nadbytek se bude ukládat v měkkých tkáních včetně cévních stěn. Vápníku máme ve stravě často dostatek, zato hořčík a vitaminy D3 a K2 nám často mohou chybět. Pokud tedy chceme kosti podpořit kvalitním doplňkem, je nutné přistupovat k suplementaci komplexně.
Někteří vědci se domnívají, že snižující se hustota kostí u postmenopauzálních žen by mohla být částečně zapříčiněna i zvýšenou hladinou homocysteinu a doplnění folátu, pyridoxinu a kobalabinu, které pomohou koncentraci této nechvalně známé aminokyseliny dostat pod kontrolu, je tedy na místě. Pomocnou ruku může nabídnout i vitamin C, který je nezbytný pro formaci strukturálních proteinů uvnitř kosti.
Jedním z hlavních rizikových faktorů osteoporózy je právě menopauza, protože ženské tělo přijde v rámci hormonálních změn o velké množství estrogenu, jež do té doby pomáhal kosti před demineralizací chránit. Nabízí se tedy možnost využít působení takzvaných fytoestrogenů, látek obsažených v rostlinách, které svou strukturou připomínají estrogen. Jak při nepříjemných symptomech menopauzy, tak při léčbě osteoporózy se osvědčily sojové izoflavony, nebo izoflavony z červeného jetele.
Všeobecně platí, že většinu vitamínů, minerálů, polyfenolů a ostatních fytonutrientů je lepší dodat tělu v kvalitní, přirozené a vyvážené stravě. Pokud vynecháme limonády, alkohol, zpracované potraviny, cukr i rychlé sacharidy a budeme konzumovat dostatek zeleniny a ovoce, kvalitní protein, orgánová masa a zdravé tuky, není nutné polykat hrsti potravinových doplňků. Hlavní ale je, abychom se o si váhu svých kostí uvědomili už teď a nečekali na to první zlomené žebro. Všichni si zasloužíme zdravé a aktivní stáří. Konec konců, taková strava, která bude šetrná k našim kostrám se dobře postará i o naše metabolismy, srdce, mozky a mysli.
Comments