Zlepšení kognitivních schopností a snížení hladiny stresu.
Dieta a kognitivní schopnosti
U výzkumu pacientů se začínající Alzheimerovou nemocí (AN) se ukázal pozitivní vliv nízkosacharidové diety + podávání suplementu MCT-Olej (triglyceridy se středním řetězcem). Z 10 pacientů jich 9 dosáhlo lepších výsledků u kognitivních testů (ADAS-cog test) o 5 bodů, což je lepší výsledek, než jakého dosahuje jakákoliv aktuálně dostupná medikace. U AN, ale i v průběhu procesu stárnutí, dochází v mozku pravděpodobně k poruchám/omezení absorpce a metabolismu glukózy a tím pádem ke sníženému mentálnímu výkonu. Metabolická cesta přes využívání ketonů jako zdroje energie v mozku ale zůstává funkční a působí kladně na Alzheimerovu nemoc, kognitivní funkce a procesy stárnutí mozku. Nízkosacharidová dieta má pravděpodobně pozitivní vliv na zmírnění symptomů řady mentálních poruch, jako je úzkostná porucha, deprese, schizofrenie, autismus a ADHD. Spolehlivá data v této oblasti ale chybí. Výzkum se zde opírá o pokusy na myších, psech a nebo velmi omezeném vzorku lidí.
Stres, hladina krevního cukru a inzulin
Stres má bezprostřední dopad na metabolismus a pokud trvá dlouho, podepíše se to na našem fyzickém zdraví. Příprava organismu na situace typu “uteč nebo bojuj” vede k nárůstu hladiny krevního cukru a následně i hladiny inzulinu a to je přesně to, čemu chceme nízkosacharidovou dietou zabránit. Ve stresových situacích začne náš organismus v játrech syntetizovat glukózu z glykogenu, ale i z proteinů a tuků. Dlouhodobý stres má tedy podobné účinky, jako kdybyste se permanentně cpali sladkostmi, se všemi následnými negativními dopady. Ukazuje se, že dlouhodobý stres snižuje senzitivitu organismu na inzulin (naše tělo potřebuje stále víc inzulinu, aby dosáhlo stejného efektu). Inzulin reguluje hladinu krevního cukru, ale má řadu dalších efektů, zejména působí anabolicky, jako pro-růstový hormon, a to jak na tvorbu tukové tak i svalové tkáně. Takže pokud se snažíte zhubnout, trvale zvýšená hladina inzulinu v krvi vám v tom bude bránit.
Stres, hyperinzulinémie a rakovina
Hyperinzulinemie (přemíra inzulinu v krvi) má řadu negativních efektů. Kromě toho, že působí prozánětlivě a zvyšuje riziko, že onemocníte nějakou civilizační chorobu, mne nejvíc zaujal vztah mezi hyperinzulinemií a výskytem rakoviny u neobézních jedinců. Podle této 11 let trvající studie na 6 718 neobézních účastnících byla u těch s hyperinzulinémií úmrtnost na rakovinu cca. dvojnásobná. To, že rakovinové buňky potřebují k růstu zejména cukr, se ví už sto let (viz Warburgův efekt). Kromě toho ale rakovinné buňky obsahují v některých případech až 6ti násobek inzulinových receptorů a jejich růst je závislý na přísunu inzulinu. Dlouho se ví také o tom, že inzulin podporuje syntézu a bioaktivitu IGF1 (inzulinu podobný růstový faktor 1), jehož zvýšená hladina je dlouhodobě spojována s výskytem rakoviny.